Létání: Táboření na Rané 2000

    Letošní počasí tak trošku pokulhávalo, ale ti, co si na Ranou přijeli především zalétat, si nemohou stěžovat .... narozdíl od těch, kteří se přijeli především opalovat.

    V prvním týdnu se díky příznivému (pro ty línější) větru dalo krásně polétat na mezi nad táborem. Papíráci stopovali termiku a těžší stroje se po nasbírání pár metrů přehouply nad les.
Převážně se však chodilo do sedla na západní stranu. Několikrát fungovala i jižní strana kopce, jednou se dalo létat na východním svahu.
Boje probíhaly každý den. Stroje Tornádo jasně převažovaly nad jinými typy kombatů - nejen počtem ale i letovými vlastnostmi. Ale i takový Stinger, když dobře trefí, druhá strana nemá šanci. Můj stroj však většinou sloužil jako pohyblivý cvičný cíl, jak poznamenal Libor Malák. Na oplátku jsem ho také párkrát poslal k zemi. kombat

    Došlo také na fotbalový mač, kdy Praha sestavila mužstvo proti zbytku světa. Z onoho zbytku světa se sešli čtyři odvážlivci a musela tedy sama Praha přijít na pomoc. Byl to tuhý boj, který se nezmírnil ani po příchodu hráček něžného pohlaví. To dokazuje výkřik Jirky Kohouta z brány: "Jestli mi zabiješ dceru, zabiju ti tátu!"
Pokud bychom se zajímali pouze o skóre, tak Praha zvítězila i přes bídný úvod zápasu. Když se zbytek světa (z 90% Liberec) vracel do hry a doháněl stav, pražské mužstvo najednou ustupovalo ze hry se slovy: "Už na to nevidím......Jdeme do Ponorky......Nejsme blázni.......Až zase zítra.....Končímeeeee..."

    Pokud někdy na Rané ztratíte nějaký malý předmět, všeho nechte a běžte mě najít, protože letos se mi v sedle podařilo najít vypadlou SMD součástku z přijímače i druhý den po jejím ztracení - asi po pěti minutách hledání.