Modely: Messerschmitt Bf 109E-4
Konstrukce:
Stavebnice (Podrobnou recenzi modelu můžete také najít v RC revue 12/2002)
Stavba:
Křídlo, trup a ocasní plochy jsou vyrobeny z extrudovaného polystyrenu, což zajišťuje modelu dané velikosti velmi nízkou váhu a dostatečnou pevnost. Stavebnice se prodává v provedení ARF, takže je do značné míry předpracovaná. Výrobce se také snažil o co nejmaketovější vzhled, takže součástí stavebnice je velké množství detailů vakuovaných z PSH (výfuky, chladiče, různé kryty, apod.). Samozřejmostí je, že model je již dodáván nabarvený včetně zmíněných vakuovaných detailů. Je třeba si však dokoupit potřebné barvy na obarvení řezných hran a případných oděrek. Součástí stavebnice jsou též samolepící obtisky, motor řady S280, převodovka Horst 4:1, lepidlo tmel LA a třílistá vrtule FSK.
Stavba:
Model je již do jisté míry předpracovaný a jeho sestavení není příliš složité. Součástí stavebnice je i podrobný návod.
Stavbu jsem začal trupem, kdy jsem nejdříve zalepil motorovou přepážku. Před jejím zalepením bylo třeba zbrousit čelo trupu dle návodu a přilepit plastové čelo. Dále bylo třeba zalepit zesilující nosníky do přední části trupu, výztuhu z extrud. polystyrenu a zároveň podložku pro táhlo výškovky do zadní části kabiny, lože serva, vyříznutí výřezu pro VOP a zalepit. Dále jsem přilepil pevnou směrovku a ještě jsem vyřezal chladicí otvory a za ostruhou otvor pro výstup chaldícího vzduchu.
Křídlo je dělené, poloviny je třeba slepit. Před jejich slepením je třeba zalepit páky křidélek, jež jsou ovládána torzně, kdy náhony jsou již hotové výrobcem. Bylo však třeba před ovládací strunu nalepit kousek extrudovaného polystyrenu, jelikož se struna při ovládání prohýbala. Po slepení polovin křídla jsem vyříznul otvor pro servo a nalepil podložku z překližky a zhotovil táhla. Rozhodl jsem se pro verzi bez podvozku, křídlo bylo tímto tudíž hotové.
Po přilepení křídla k trupu bylo třeba vyřezat a nalepit veškeré maketové doplňky z PSH. K jejich lepení jsem použil lepidlo UHU Por, jež se skvěle osvědčilo. Chladiče jsem udělal otevřené pro snížení aerodynamického odporu.
Nejvíce jsem oddaloval vyřezávání rámu kabiny, ale naštěstí to neopadlo tak špatně. Rám kabiny je přilepen na čirý výlisek kabiny a tento komplet k odnímatelné části trupu. Kabinu jsem vybavil pilotem a přístrojovou deskou (obojí je součástí stavebnice).
Po sestavení vrtulového kuželu zbývalo jen zhotovení přepážek z extrudovaného polystyrenu pro akumulátory, které jsou nad náběžnou hranou křídla. Asi jsem nešetřil lepidlem v zadní části trupu, a tak bylo třeba model dovážit, jelikož byl těžší "na ocas".
K lepení byly použity UHU Por, PU lepidlo, CA.
Parametry:
| Rozpětí: | 750 mm |
| Délka: | 634 mm |
| Hmotnost: | 345 g s 7x720mAh a bez podvozku (výrobce uvádí 260 g s 7x250mAh a bez podvozku) |
| Plocha křídel: | 9,1 dm2 |
| Plošné zatížení: | 38 g/dm2 (29g/dm2) |
| Pohon: | Mig 280, 7xSanyo 720mAh NiMH, třílistá vrtule FSK 236/200 |
| Ovládané prvky: | Výškovka, křidélka, otáčky motoru |
| RC vybavení: | přijímač JETI REX 4, regulátor JETI Jes 050 |
| Serva: | 1 x HS-50 - křidélka, 1 x HS-50 - výškovka |
Vlastnosti:
Model jsem zalétával v bezvětří, vložil jsem sedmi-článek a model hodil. Možná jsem to s tím dovažováním přehnal a bylo třeba dotáhnout výškovku. Pak již létal bez problému. Létal vcelku svižně asi jako stíhačka v cestovním režimu. Po stažení plynu je to ale horší, nedá se zde mluvit o kllouzání. Toto je třeba mít na paměti a přistát včas v závislosti na kapacitě akumulátorů. Přistání jsou tvrdší a je třeba si vybrat plochu s vhodnou trávou, aby netrpěla náběžná hrana. Vzhledem k tomu, že jsem model postavil těžší, akrobacie mu moc nejde. Zkoušel jsem základní prvky jako přemet a výkrut, ale mé kreace se jim podobaly jen s větší dávkou fantazie. Pravda, pokaždé jsem se o to pokoušel v druhé polovině letového času, kdy byly akumulátory již z poloviny vybité. Vzhledem k velikosti modelu není dobré létat dál od sebe, jelikož velice rychle nastane situace, kdy mám problém s orientací modelu (létal jsem zatím vždy večer po osmé hodině, kdy bylo slunce již nízko nad obzorem). Každého však určitě potěší nízké průlety v bezprostřední blízkosti. Letové časy mi připravily malý šok, kdy se sedmi-článkem Sanyo 7x720 NiMH létám v bezvětří přes 14 minut s rezervou ještě jedné minuty. Akumulátory, motor ani regulátor se příliš nezahřívají, výrobce zde dobře řeší jejich chlazení.
S modelem jsem spokojený a pokud počasí dovolí, létám s ním vždy večer před západem slunce. Škoda jen té váhy. V současnosti se prodává velice zdařilá maketa Spitfire od stejného výrobce ve stejném měřítku, kde je podobné provedení a maketové detaily snad ještě lepší.
Galerie
